2017-03 Tajný březnový výlet

Sice se říká, že bychom v březnu měli vlézt za kamna, ale to není náš případ. 

My jsme vzali baťůžky, svačinu a vyrazili na výlet, jehož cíl znal jen vedoucí výpravy. My jsme sice věděli, že skončíme zpátky v MB, ale byli jsme překvapeni, kudy se tam dostaneme. To, že na začátku výpravy se buď zapomene někomu koupit lístek, nebo se nastoupí do jiného vlaku je už tradice ... Monice se tímto omlouváme. Jeli jsme pouhé dvě zastávky a hned jsme vystoupili. Naším cílem byl pozůstatek po předcích, "Švédské šance" nad Nepřevázkou. 

Cesta utekla poměrně svižně, hráli jsme hry, čutali do balónu (čutali, protože do Tweetyho se nekope), běhali do kopce a kochali se panoramaty. Pokud jste ještě nikdy nebyli, určitě vyražte, abyste viděli Boleslav a přilehlé vesnice v jiném úhlu a z výšky. Je to zajímavé. Vedoucí výpravy nás upozornil, že staří Slované (možná i ti mladší) věřili v ochrannou moc talismanů a zvířecích průvodců a že se někdy může stát, že u takového "talismanu-průvodce-sošky-totemu" může být i poklad. Pak nám to několikrát připomenul, zdůraznil, připomenul a opět zdůraznil a nakonec ve finále i jemně dotlačil do toho, že je potřeba možná trošku hledat. 

A hle, najednou, kde se vzal, tu se vzal, z trávy, přesně u sošky zvířete, jak bylo předpovězeno, trčel ze země divný předmět. Po jeho vytažení jsme v něm našli zprávu. Změt znaků, která vůbec nedávala smysl. Ani na druhý pokus, ani na třetí. Pak přeci jen svitlo světýlko a my jsme věděli, jak zprávu vyluštit. Byla tajemná (to už takové zprávy bývají) a slibovala velký poklad (i to tajemné zprávy slibují), ke kterému vede náročná a nebezpečná cesta (překvapivě). Neznámý pisatel nám nechal indicii, kde máme hledat a poprosil nás, abychom zprávu zanesli na boleslavský hrad, kde by mělo být muzeum, a předali ji panu Obdenovi. Nu což, quest je quest a historie se neptá. Vyrazili jsme na hrad (no, na hrad, mimoboleslavské by to asi zmátlo, ale my tomu prostě říkáme hrad), poprosili paní na pokladně, aby zprávu předala panu Obdenovi a půjčili si mapu, abychom podle náznaků vyluštěných ze zprávy našli místo našeho dalšího hledání. Našli jsme. Musíme jít až na ... ... no jo, jenže už je konec výletu a dneska to nestihneme. 

Tak holt příště. Na dobré věci je potřeba si počkat. A my máme do příště aspoň čas přemýšlet. 

• Kdo je to ten tajemný pisatel? 
• Kdo je to p. Obden pracující na hradě? 
• Najdeme poklad? 
• A co Jan Tleskač? 
• A to se milé děti dozvíte až příště. :) 

PS: do Kilometrobraní bylo všem zúčastněným započítáno krásných a nečekaných 12,06 km.

Fotogalerie: