Jak bývá zvykem, tak i před těmito Vánocemi jsme si vyrazili od celého toho shonu odpočinout do Mnichova Hradiště. Vzali jsme si s sebou suroviny na výrobu cukroví a sladké lahodné vánočky. Jaké bylo naše překvapení, když nás vyrušil bělovlasý čaroděj a poprosil nás o pomoc při záchraně Vánoc (proč zase nás?). Nejprve bylo potřeba nasbírat tajemné vánoční symboly, ze kterých čaroděj zjistil, kde je sídlo proradného Vánočního Bobra, který nemá rád tyto svátky klidu.
Po líté bitvě u kina jsme nasbírali vše, co bylo potřeba a vyrazili zpět na základnu obnovit síly. Opět se objevil čaroděj. Měl všechno potřebné a zjistil, kde a jak zničíme Bobra. Připravili jsme kouzelné písně a básně a bez bázně a hany jsme vyrazili na lotra.
Stál na kopci a bránil se, ale náš optimismus a veselý přednes zlomil jeho zlou duši a on, zachvácen plameny, zmizel.
Po návratu na základnu nás čekal malý vánoční zázrak. Prostřená tabule, svítící svíčky, vonící menu a zářící strom s dárečky s našimi jmény. Vrhli jsme se na jídlo i na dárky a s plnými bříšky a s pocitem dobře odvedené práce následně i do postelí.
Ráno bylo už takové, jak je zvykem na všech víkendových akcích. Nejprve rozcvička na náměstí a po ní snídaně. Dopoledne nám uteklo jako voda výrobou vánočních přání a pobíháním na čerstvém vzduchu. Po obědě, který svojí rozmanitostí nezůstal nic hoden večerním hodům, jsme už jen uklidili, zabalili si a čekali na vlak při hraní klasického a oblíbeného Městečka Palermo a dalších her.