Cesta do Prahy ranním vlakem má tu velkou výhodu, že se člověk stihne dospat. :) Dříve, než stihnete dosnít, jste přímo v centru Prahy a hlavně ... jste tam skoro sami.
Václavské náměstí se hemžilo pospávajícími prodavači, kteří se ploužili do svých vánočně vyzdobených obchodů, v kavárně Slavia snídali kochajíc se výhledem na sluncem ozářený hrad první zákazníci a střecha Národního divadla ve slunečních paprscích svítíla jako by byla doopravdy zlatá.
Posledním klidným místem byla Kampa osídlená jen racky, holuby a labutěmi a Karlův most, kde si stánkaří teprve vybalovali zboží a kde se trousili první hloučky turistů z Ruska (časový posun je holt nutí vstávat dřív). S blížícím se komplexem Pražského hradu přibývalo i turistů a u hradu už to vypadalo tak, jak to všichni známe. Plno fotících lidí mluvících spoustou různých jazyků a hlavně hromada stánku nabízející voňavá trdla, skořicí ochucaná svařená vína nebo jen pečený nealkoholický čaj. Až na chybějící sníh to byla vánoční idylka jak od Lady. :)
Pak jsme to už vzali na Letenskou pláň k metronomu, po schodech dolů a malými uličkami až na Staroměstské náměsti na ten slavný osvětlený strom. Tady už bylo jasné, že turisté vedou a my plavali s davem tam, kam to šlo a ne tam, kam jsme chtěli. Naštěstí nas dav odnest k Uhelnému trhu a my se přes obchůdky na Václavském naměstí, teď už zaplněnému lidmi, dostali zase na Hlavní nádraží, do vlaku a domůůůůů.
Zapsal: Pepíček