2014-09 Poškolák

Na Poškoláka je prý vždycky hezky. Když jsme se všichni potkali v Mladé Boleslavi, tak se nás z toho počasí pokoušelo vyvést nejprve zamračením a pak i lehkou přeháňkou. Ale ani to nám nezabránilo v tom, abychom se ubytovali, seznámili se, navečeřeli a vyběhli na náměstí v Bělé pod Bezdězem vyzkoušet jaké skrýše nabízí parková výzdoba při hře Na schovávanou. Byla to hra zvolená dobře, protože nic Vás nedonutí si vzpomenout na jména protihráčů víc, než to, když se oba řítíte k "pikole" a víte, že nevíte. Když už se všichni naschovávali dost, dohráli jsme zbytek her v budově a šli spát. 

Ráno na střechu bubnovaly deštivě kapky, ale detailnější pohled ukázal, že to je jen zbytek nočního deštíku padající ze stromů a že rozcvička může proběhnout venku. Dopoledne jsme trávili barvením triček. Někdo zkusil metodu "tričko zmuchlám a obmotám provázkem", někteří přemýšleli nad vzory a pečlivě vázali každý uzlík. Menší skupinka se pod odborným dohledem vrhla na výrobu šablon a práci s tmavými tričkami a savem. Naštěstí se počasí umoudřilo, takže tuto nevoňavou práci mohli dělat venku na čerstvém vzduchu. A jelikož sluníčko zavelelo k poslednímu náporu, tak i zbatikovaná trička schnula uspokojivým tempem. Díky krásnému počasí jsme vyrazili i na dřevo a doufali, že se nám povede večer rozdělat oheň (trošku předeběhnu ... nepovedl) a využili jsme teplo ke hrám cestou pro dřevo i pak zpátky na náměstí v jiné části parku. Než se sešeřilo, tak jsme nerozdělali oheň a to ani, když jsme se hodně snažili, tak jsme se přesunuli do budovy, dali si buřta pečeného "skoro jako na ohni" a těšili se na záhadnou položku v programu, kterou byl AZ-kvíz.

Týmy, připravené na to, co znají z televize, se sešly na ložnici. Čekala je pyramida, ve které museli propojit všechny tři strany, ale ne jen díky svým vědomostem, ale i díky šikovnosti při hraní na foukací harmoniku nebo při pantomimě. Po lítém boji vyhrál tým, který tento víkend vyhrál zatím úplně vše a byla vyhlášena večerka. Pro velké o trochu později, aby ještě mohly změřit síly v Bangu. Ale i ti šli o půlnoci spát a před námi byla poslední noc a hlavně den.

Pro ranní rocvičku jsme vyměnili pohodlí zahrady za park na náměstí (má doopravdy neomezené možnosti) a dopoledne vyrazili na zámek na výstavu "angličáků". Kromě ohromné spousty modelů různých tvarů, velikostí a barev zde byla připravena i herna s knihami, "dílnou", kde jsme si mohli sestavit jednotlivé části aut z kartonu, a i závodní dráha, kde jsme si pár aut mohli i pustit. Zbytek výstavy byl věnován první světové válce a architektuře Bělé pod Bezdězem a okolí, která nás zaujala jen díky modelům budov.

Hlad nás vyhnal zpět do základny a oběd odstartoval maraton zametání, vynášení košů a balení. Po předání základny jsme v parku zhodnotili uplynulý víkend, zahráli si posledních pár her a pak už jen vyrazili na vlak a domů. Podle hodnocení, povídaní si cestou na vlak i v něm a hlavně i díky počasí je potřeba říct, že se Poškolák povedl a hlavně .... bylo na něj zase hezky. :)

Fotogalerie: