Mnichovo Hradiště, 26.-28.11.2010
Víkend pojmenovaný Dračí války byl jiný hned ve dvou věcech. Poprvé jsme zkusili jet do Hradiště už v pátek večer a poprvé se o program postarali Bára, Filip a Renata (v abecedním pořadí a ne podle nasazení). Hned po příjezdu se děti rozřadili do tří týmů a vrhli jsme se na první hry; oblíbená Zvířátka, Městečko Palermo a pantomimické předvádění záhadných věcí. Večer se šlo brzo spát, protože nás ráno čekala dlouhá a napínavá výprava za princeznou, abychom ji zachránili.
Po ranní rozcvičce a povinné snídani jsme zabalili svačiny, pumny, teple se oblékli a vyrazili po stopách princezny. Šli jsme oklikou, abychom se vyhnuli pastím a strážím. Když jsme se blížili k cíli, zastavili jsme se na cvičišti, abychom se připravili na náročný boj. Každý z nás překážky překonal s hbitostí vlastní našemu věku a tak jsme vyrazili dál. Náročná cesta nás všechny natolik unavila, že jsme uvítali, že jsme nenarazili na žádné stráže ani cestou a ani přímo na hradě, takže náš úkol byl najít princeznu a rychle s ní zmizet. Ale mělo to háček. Stejně jako ve Zlatovlásce i tady bylo princezen několik, ale jen jedna byla ta správná. Ze všech jmen jsme museli najít to správné, nalézt princeznu a utéct. Zima asi zahnala i její věznitele, protože jsme žádné nepotkali ani cestou zpět.
Po návratu na základnu jsme si všichni potřebovali odpočinout a vedoucí najíst (to je dlóóóóuhý příběh, který zahrnuje jednu krosnu plnou pití a balónů a jednu igelitku s jídlem v základně). Po odpočinku a zapékané večeři jsme se vrhnuli na další hry v čele s hrou "Elektrika". Před večerkou nás čekalo jen Městečko Palermo a kdo chtěl, dal si stolní fotbálek.
Ráno nás čekalo nepříjemné překvapení ... princezna byla opět unesena. Museli jsme tedy vyrazit do blízkého parku, kde jsme ji našli přivázanou ke stromu a díky přesile a pumnám jsme nakonec nepřátelské draky porazili. Princezna se vydala ke svému budoucímu manželi a my se vydali zpátky na základnu. Před jídlem jsme si stihli zahrát deskové hry a podívat se i do sešitů s úkoly a učením na pondělní písemky.
A je konec. Po rychlém úklidu jsme nastoupili do autobusu a vyrazili směrem domů. Sice s drobným pocitem křivdy, že nám princezna nepoděkovala za záchranu, ani na svatbu nás nepozvala, ale tak to už bývá a my jsme se spokojili s tím, že jsme si užili pohodový víkend a podívali se na zajímavá místa v okolí Mnichova Hradiště.
Zapsal: Joska