Ráno jsme hráli první hru – Běh v okovech. Dvoum běžcům se svázali ruce k sobě a vyrazili na cestu. Museli plnit úkoly a doběhnout co nejdřív. Za odměnu jsme měli dovoleno jít se vykoupat do bazénu. Po obědě nás čekala hra. Ta nejlepší – Motýlci (princip leží uprostřed). Lístečky jsou rozmístěny po lese a vedoucí nás chytají. Když jsme se vrátily do tábora, byla svačina a opět jsme mohli do bazénu *jupí =˄˄=*. K večeru jsme hráli slovenský kvíz. A páč je to na dlouhé vysvětlování, vysvětlovat to nebudu.
Zapsal (a v nezměněné podobě bylo použito): Vandalové
Pro tento den byly připraveny hry, ale do žádného příběhu jsme je nezasadili. Chtěli jsme nechat děti, aby zapojily fantazii a zkusily si vymyslet, proč vlastně všechny ty hry hrajeme. Na toho, jehož odpověď byla nejpropacovanější čekala hrst sladké odměny.
Ráno byl připraven klasický běh v okovech, kdy se dvojice běžců přiváže za ruce k sobě a na vytyčené trase plní úkoly. Po doběhnutí čekala na všechny osvěžující koupel v bazénku a pak oběd vhodný pro sportovce. Na odpolední hru dorazila i vzácná návštěva, ale hlavně posila, jelikož v plánu byla hra, kterou můžeme hrát jen jednou za rok. Vyrazili jsme pod kopec do cípu lesa zahrát si Motýlky. Tento rok nebyl zraněn vůbec nikdo a podle úsměvů při cestě zpět bylo jasné, že hra svůj první cíl splnila.
A jelikož pařáky pokračovaly, tak pokračovalo i vytížení bazénu a to až do večeře. Po jídle byla připravena česko-slovenská tajenka. Týmy musely podle pantomimy vybraného vedoucího uhodnout výraz a do tajenky ho doplnit slovensky. Kdo nevěděl, mohl použít malou nápovědu. Ale i tak jsme se dozvěděli, že slovensky dort se řekně Ďorť a toust je Ťoust. No, mohlo by být i hůř.
A opět nás čekala večerka a spaní. A nečekaně i noční bouřka, která trochu pozměnila plány na další den. Ale o tom se více dozvíte v další reportáži.
Zapsal: Joska
—————