PMD 2011 - Den 12

Reportáž:

Dnešní den začal „překvapivě” rozcvičkou. Navštívili jsme Madagaskar. Služební oddíl byly červený (Ďáblíci). Odpolední program s názvem „mraveniště” byl namáhaví. Byla to běhací hra s lístečkami. Ale nějakou tu dobu na odpočinek jsme měli. Večerní program byl popletený, našem vedoucím sed prohodily vzhledy tváří. Zachránili jsme je básničkou, kterou jsme jako tým museli vymyslet. Snadné to sice nebylo, ale nakonec se vše podařilo a vedoucí máme opět zpět. :-).

Zapsal (a v nezměněné podobě bylo použito): Ďáblíci

A jak to viděl vedoucí (aneb co se doopravdy dělo):

Jak už to tak na začátku každé reportáže bývá, dnešní den začal budíčkem, a poté následovala rozcvička. Další na řadě byla ranní hygiena. Poté následoval ranní nástup, kde se děti dozvěděly, že jsme na ostrově Madagaskar. Každý už určitě ví, že na tomto ostrově žije hodně zvířat, a abychom je mohli zpozorovat, měli bychom se nějak zamaskovat, třeba právě vypadat tak, jako samotná zvířata. Takže dopoledním programem bylo vyrábění masek zvířat. Když měl někdo svou masku zcela vyrobenou a vymalovanou, mohl si číst nebo venku odpočívat, protože z toho cestování a přelétávání byli všichni už trochu unaveni. Po výrobě masek a odpočinutí následoval oběd a po obědě byl polední klid, při kterém děti létaly s mobilem u ucha, a říkaly svým rodičům, co všechno dneska a včera dělaly. A protože na Madagaskaru je opravdu hodně zvířat a je tam opravdu velké vedro, další hry byly spjaty se zvířaty a vodou. První hra se jmenovala králíčci. To je vodou napuštěná gumová rukavice, která se musí dostat z bodu A do bodu B přenášením a chytáním bez toho, aniž by se králík roztrhl. U této hry se vždy minimálně jeden člověk namočí a nemusí to být vždy pouze dítě, ale třeba i instruktor, který tohoto králíka napouští, a ten mu záhadně praskne. Proto se šli všichni převléct a usušit. Po této hře se hrála další hra se jménem mraveniště. To každý běhal a lovil papírky různých barev, přičemž každá barva měla jiné bodové ohodnocení a každý lísteček muselo nést určité množství lidí. Potom už bylo písknuto osobní volno, během kterého si všichni unavení odpočinuli a všechny děti, které ještě nebyly pořádně vyběhané, se pořádně vyběhaly. Během večerního nástupu se všichni dozvěděli své bonové ohodnocení, děti dostaly poštu a maily, a mohla být večeře. Po večeři děti zjistily, že všichni vedoucí a instruktoři nemají svůj obličej, ale obličej nějakého jiného vedoucího nebo instruktora. Proto aby je děti zase osvobodily, musely jít za každým z nás a zjistit, jaké slovo si každý z nás pamatuje, a z těchto slov složit za každý tým jednu básničku. Když nás svou básničkou všechny osvobodily, byl už konec dne, a mohlo se jít do postelí a spát, protože po tomto dni už to všichni potřebovali.

Zapsala: Klárka

Fotogalerie: