Dnešní den nám začal krátkou rozcvičkou aby jsme stihli uklid chatek, čekal nás nástup na kterém nám bylo řečeno že bude celo táborová hra, když nám daly pokyny museli jsme jit na nastup kvůli snídani. Po snídani musel každej oddílovej zástupce dojít pro sváču a rozdělit do týmu. Celo táborová hra byla dlouhá jako celodeňák. Chodily jsme lesem, městem a všude možně až nakonec jsme skončily v táboře. Když jsme s tím skončily museli jsme vyklidit celej tábor aby jsme nezanechaly za sebou nepořádek Květa rozdělila každy posádce nějakou práci. Když s tím byl každý spokojený mohly jsme mít nástup na kterým nám daly peníze aby jsme si mohly rozdělit na dražbu. Konečně dražba začala a každej byl rád, ale nedaly tam bobra tak to omrzelo. Když bylo po dražbě měly jsme sváču. Po sváče nás čekalo balení a uklid chatek poškození a pod. věci aby jsme před od jezdem nezdržovaly aby jsme mohly jet už domu. Byl nástup na večeři. Když byl každej pořádně najeden musel jít na chatku a vyníst včechny věci z chatky vysypat koš proste úplně perfektně vyklizenou chatku! A to platilo pro všechny když byl plnej koš tak ho "Pepííček" ještě rád rozsypal at si zapamatujem že měl být vysypán :). Květa a zbytek vedoucích si pro nás připravyli překvapení na večer. Měli jsme nástup u vratek a šli jsme všichni na pole tam jsme se rozdělily po 2 nebo po 3jicích do skupinek rozdali nám lampionky přání. Každej napsal přání a poslali jsme bylo to moc pjekne dokonce i auta zastavovala a koukala na nás :) byl to super den a myslim si že to byl jeden z nejlepčích. :) Sice všichni trochu smrděli po tom dnu a taky nekoho sem tam bolela hlava nebo nohy ale přežili jsme to ;). Pak už jsme se vrátily do tábora a tam nás čekala příprava na večerku takže higiena a sprcha a pak pííísk "VEČERKÁÁÁÁÁ"
Zapsala posádka Tibérie
Poslední den, poslední plavba, poslední odměny, zkrátka poslední táborové okamžiky. Hned dopoledne dostali posádky naší flotily nelehký úkol. Za jeho vyřešení mohly posádky nahlédnout na poslední kousek mapy a konečně vyrazily na poslední cestu, cestu na Ztracený ostrov. Cesta byla dlouhá, ale příjemná. A poklad na jejím konci jistě stál za veškerou námahu.
A co se dělo dál? Když už se všechny posádky úspěšně vrátily do našeho přístavu, tak proběhlo uklízení kajut, paluby i všech dalších zákoutí lodí. Když měli všichni uklizeno a zabaleno, přišel čas na utrácení pokladu. Věřím, že si každý za svůj zasloužený podíl koupil něco naprosto nepotřebného (: a měl při tom pocit dobře odvedené práce a utracených peněz.
Tak teď už máme všechny lodě připravené k zítřejšímu odplutí a těšíme se na ranní plavbu.
Zapsal: Mike
Milí námořníci,
dnes, jako každý den, jsem se před budíčkem procházela po našem tábořišti a vychutnávala si tu vzácnou chvilku klidu, než se probudíte. Za otevřenými okny Vašich kajut si sníte svůj sen a já mám pocit, že nám tu za těch čtrnáct dní všechny děti někdo vyměnil.
Místo ukňouraných dětí, které měly na začátku tábora ke všemu komentáře, tu najednou leží osmahlí námořníci, co už vědí, co je to být s někým na jedné palubě a táhnout za jeden provaz. Ubylo dotazů: "Proč si mám brát pevné boty, čepici, pití...? A vět typu: "Nemám ručník, asi mi ho maminka nezabalila do kufru... Já jsem ale nikdy nemyl nádobí!..."
I když jsme tu spolu prožili pouze 14 dní, tak věřím, že jste udělali velký krok k Vaší samostatnosti a díky svým vedoucím jste si mohli uvědomit, jak se nevyplácí nepoctivost, lhaní, lenost a naopak, že každá snaha o to udělat něco pro celou posádku byla odměněna i když někdy "pouze pochvalou".
Děkuji mnohokrát Vašim vedoucím, kteří Vás tady společně se mnou těchto 14 dní v tomto duchu vychovávali tak, abyste si u toho ještě užili hodně legrace a také rodičům, kteří nás podporovali zvenčí.
Všem správným námořníkům posílám své poslední AHOJ, přeji nádherný zbytek prázdnin a věřím, že se budete se svými vedoucími i nadále potkávat nejenom na dalších táborech ale i na víkendových akcích PMD.
Zapsala: Květa (hlavní vedoucí)
—————