PMD 2010 - Den 11

Reportáž:

Ráno jsme měli zavázané oči, protože když jsme byli na celodeňáku tak se tam dostali chemikálie. Hráli jsme hry se zavázanýma očima, alespoň někteří. Dostali jsme lék a potom jsme se podepsali Mikovi. Poté zapískali nástup a Mike zavázal. Pravákům pravou ruku k pravé noze a levákům k levé noze. Pak jsme šli na oběd a každý jedl opačnou rukou než psali. Snědli jsme druhé jídlo pak nám řekl Pepíček, že po druhém jídle máme zůstat v jídelně. Po obědě nám Mike řekl že si máme odvázat ruku od nohy. Byli jsme v lese a sbírali jsme lístečky se slovy. A na těch lístečkách byli napsaná čísla a podle čísel jsme je měli seřadit. Pak jsme měli přečíst ty věty. Tam bylo napsáno že nemáme mluvit na vedoucí a dodržovat táborový řád. Pak na večerní nástu jsme měli vymyslet básničku aby jsme je uzdravili. Pak jsme šli na večerní nástup řekli básně pro vedoucí a uzdravili je. Pak jsme složili větu tedy Filip.

Zapsala posádka Modrého kozla

A jak to viděl vedoucí týmu (aneb co se doopravdy dělo):

Dnešní ráno začalo netradičně. Včerejší koupání způsobilo, že téměř všichni námořníci z naší flotily přišli o jeden ze svých drahocenných smyslů. O zrak. Proto byla probouzena jedna kajuta po druhé a vybraným námořníkům byl podán lék, který odvrátil účinky tohoto jedu. Všichni ostatní si uvázali šátek přes oči a až do podání léku, kterého ráno bylo jen omezené množství, museli takto fungovat bez svých očí. Doufám, že jste již správně pochopili, že to celé je jen hra, a že o zrak ve skutečnosti nikdo nepřišel.
O takto nevidomé námořníky se po celou dobu staral vybraný, vidící člen jejich posádky. Aby však poznali, jaké to bez zraku je, nebyli jen zalezlí v kajutách, ale hráli několik her. První hrou bylo seskupování bójek delfíny. Vidící si hráli na delfíny, kteří svou hlavou dostrkávají bójky na předem určené místo. Pro velký úspěch a šikovnost delfínů proběhla hra v několika kolech se zvyšující se obtížností. Další a neposlední hrou bylo svolávání zvěře, které už se vidomí neúčastnili a nechali zbytek svých kolegů vybrat si zvuk zvířete a podle tohoto zvuku seskupit všechny, kteří tento zvuk vydávali.
Ještě před obědem, když jsme obdrželi zásilku léků a mohli tak všem vrátit zrak, jsme tyto léky rozdali. Ale jejda, co se to děje? Zatracené vedlejší účinky léků se okamžitě začaly projevovat. Vrátil se jim sice zrak, ale ochromilo jim to šikovnější ruku, kterou jsme jim přivázali k noze. Takto ochromení se vydali na oběd, ve kterém se objevila přísada, která dokázala tyto vedlejší účinky zvrátit. A tak po obědě již všichni opět mohli hýbat všemi končetinami a užívat si výhled po okolí.
Ovšem jinak funguje organismus mladého námořníka a jinak je to u ostříleného a léty proškoleného kapitána. Než skončil polední klid, projevila se otrava tímto lékem u všech kapitánů a bylo na malých námořnících, aby svým kapitánům pomohli. Pro tento účel bylo nutné vymyslet básničku o každém nemocném kapitánovi a v určitý čas ji přednést.
Večer už všichni šťastní, že jsou ze všech těchto nemocí venku, oslavovali společným hraním různých her.

Zapsal: Mike

Dalším úkolem, který přes den měli, bylo vytvořit přání k eXáčovu brzkému uzdravení. Takže eXáčku, pokud to na fotce nebudeš moci přečíst, tak zpráva pro tebe zní:

Pro eXáčka k brzkému uzdravení
máme tě rádi
pac a pusu, tábor PMD

Uzdravující básničky:

Květa

Květa, Květka, Květička,
je hezká jak růžička.
Teď její lístky zvadly,
jelikož snědla prášek vadný.
Touto básní smrt jí berem,
lásku, zdraví dáváme,
stanem se tvým přítelem,
spolu odcházíme a máváme.

Yuyka

Zuzka, Yuyka, Zuzanka,
to je naše hospodářka.
Dohlíží na jídlo správně,
nakupuje jenom v krámě.
Na penězích sedí vzorně
a všechno klape v normě.
Je jedna z nej vedoucích,
a proto prosím uzdrav se co nejdřív.
Máme tě všichni moc rádi,
tak zůstaň tu s námi.

Pepíček

Náš vedoucí Pepíček
to je pěkný chlapíček.
Pepíček je hodný dobrý,
nehádá se, přesto stará se.
Pepíček je laskavý
a má rád i ty packaly.

Janča

Janičko sluníčko, uzdrav se nám,
nebojte se, všichni pomůžem vám,
pomocnou ruku nabídnem ti
všechny tvoje červené děti,
barva to je naše čest,
klidně dáme zuby v pěst,
kouzelné pilulky hledáme pro tebe,
Janičko, nenuť nás trhat se od sebe,
tak teda přejem brzské uzdravení,
děláme vše pro tvoje potěšení.

Qětinka

Horečku Kýťa dostala
a prášky na ni neměla.
Prášky si vyrobila,
horečku zahnala,
ale otrávena byla.
Spletla jednu desetinnku,
ale prášek už byl v hrnku.
Kýťa o tom nevěděla,
proto se otrávila.
My ji našli protilék,
a Kýťa už je zase zpět.
Tuto báseň jsme napsali,
abychom Kýťu vysvobodili.

Mike

Miku ty náš vedoucí,
do všech her se hrnoucí.
Máme tě moc rádi,
jsme tví kamarádi.
Modrá, ta se k tobě hodí,
a my, my jsme posádka tvých lodí.
Ty sám víš, že bojujeme,
kvůli tobě to i vyhrajeme.
doufáme, že u tebe je to stejné,
hlavně aby to bylo vzájemné.
Ze zlé choroby se brzy uzdrav,
toť je náš společný pozdrav.
Ať ti to vydrží do smrti,
Modrý kozel tohle věnuje ti.

Goblin

Goblinku, ze žlutého týmu jsi,
nelžeme si do kapsi.
Nemáme tým nejlepší,
tak snad se to polepší.
Žluté nehty, žlutá hlava,
za to krysák život dává.
Goblináč na pravém rameni,
to je naše poznávací znamení.

Renata

Renču máme rádi moc,
půjdeme jí na pomoc.
Máme jí moc rádi,
Jsme s ní kamarádi.
A když jsi smutný a vidíš ji,
zasměješ se Hi Hi Hi

Lenka

Hlava, ruka, nožička,
uzdraví nás Lenička.
Teď uzdravujeme mi ji,
touto básní zásadní.
Hlavu, ruku, nožičku,
uzdravujem Leničku.
Na tu nemoc obvaz nestačí,
lék musíme najít jinačí.

Fotogalerie: