V 9:45 jsme se sešli na hlavním nádraží v Mladé Boleslavi a po nezbytných formalitách jsme v 10.05 přešli na nástupiště, kde jsme očekávali nějaký vlak. Zatím nikdo nevěděl, jaký. V 10:15 nám najednou vedoucí rozdali obálky s nějakou zprávou ... a už to začalo ... takže né, že by nám řekli, kam nastoupit ... my na to musíme přijít sami ... Vedoucí nám věřili právem, v 10:20 už jsme naskakovali do (snad) správného vlaku, zamávali naposled rodičům a na 12 dní jim zmizeli z očí ...
—————