Po rozcvičce(!) a snídani jsme se vrhli na stavbu vorů z podivných hranatých tvarů, které jsme večer nalezli na louce. Nebylo to jednoduché. Po mnoha pokusech a spotřebování kilometrů provázku a lepicích pásek jsme vytvořili čtyři malé Titaniky, které měly unést celé týmy. Utopie. To se musí rozpadnout, jen to posadíme na vodu.
Při odpoledním závodě po Lužnici se ukázalo, že naše obavy byly sice víceméně oprávněné, ale taky trochu přehnané. Rozpadl se jen jeden vor, ostatní pouze vyžadovaly generální opravu.
—————